Rubriky
Politika

Proč tak špatně volíme?

V žádné společnosti není možné, aby rozhodovali všichni osobně o všem. Nikdy se všichni lidi neshodnou a nikdy se nedá věřit tomu, že by kdokoliv mluvil z duše všem. A tak se zkrátka vybírá jedinec nebo určitá skupina jedinců, kteří mají v popisu práce rozhodovat o důležitých věcech a mluvit za všechny ze své společnosti. Tomu se pak říká politika. A těm, co to provozují, politici.

hlasování ve světě

Jestli si máme něco o takové politice říct, pak asi hlavně to, že ji někteří lidé chtějí dělat a jiní s ní naopak nechtějí mít nic společného. Přináší totiž sice nutnou zodpovědnost, ale taky možnost si hodně polepšit, legálně stejně jako ne zase až tak čistými metodami. A tak si chce někdo urvat svůj kousek místa na výsluní a něco z toho mít, a jiným to není ani trochu po chuti a mají politiku jen za ohromnou zlodějnu a teplá místa pro kdejaké pochybné existence.

Kdo chce mít politickou moc, musí být většinou zvolený. Kromě různých diktatur, kde si někdo jednoduše urve moc silou, to chodí tak, že se v určitém čase nahlásí ti, kdo mají o zrovna nabízené posty zájem, uspořádají volební kampaň, nechají rozhodnout voliče, a pokud je přesvědčí, dostanou to, o co usilovali. Tedy jistý díl moci.

Joe Biden

A pak takoví lidi řídi společnost nebo její část, která jim byla svěřená. Rozhodují to, o čem mají, ale bohužel často i to, co nemají, pracují pro blaho všech, ale někdy bohužel hlavně pro to svoje vlastní. A když dělají něco špatného, někdy se je podaří odvolat a někdy je musí lidi trpně snášet až do konce volebního období a někdy ještě déle. A zdá se, že je čím dál víc těch, o kterých byla právě řeč, těch, kterým jde hlavně o koryta. A to stojí za tím, že mají lidi o politiku čím dál menší zájem a na politicích často nenechají nit suchou. Politici jsou často kritizovaní, a často plným právem. A chvály na jejich adresu moc neslyšíme, snad proto, že si ji nezaslouží. Ale jedno by se obdivovat mělo. A to to, jak dokážou odolat kritice. Oni se úžasně přenesou přes to, co by normální lidi nezvládli, za co by se obyčejní lidi propadli hanbou.

Rubriky
Business

Zuby jsou důležité pro nás pro všechny

Každý z nás se musí o své zuby starat, nebo alespoň by měl, nebo se mu zuby zkazí. Čištění je základem péče o zuby a člověk by si měl čistit zuby nejméně dvakrát denně. Čištění je hrozně důležité a drží Vaše zuby v kondici. Dobrou věcí je však také mezizubní kartáček a také zubní niť. Prostě každá péče o zuby je dobrá, a pokud jste péči zanedbali, tak si co nejdříve vyhledejte zubaře. Nyní se můžete přihlásit k zubařovi v Praze, který zrovna nabírá nové pacienty.

hygiena (2)

Ten Vás jako první pošle na rentgen, kde zjistí všechny kazy a díry v zubech, které se Vám během let udělali. Poté bude následovat dentální hygiena, díky které Vám odstraní ze zubů plak, zubní kámen a také všechny nečistoty. Bez zubní hygieny by to v podstatě ani nešlo, zuby by bez ní neustále krvácely a přes vrstvu zubního kamene by se zákrok dělal mnohem hůře. Dentální hygiena Praha https://clinicplus.cz/service/dentalni-hygiena/, je však bezbolestná a provádí jí profesionálně lidé, kteří mají dlouholetou praxi a zkušenosti. Navíc se po dentální hygieně budete cítit o hodně lépe a Vaše zuby budou opět bílé a celý chrup čistý.

hygiena

Zubní klinika se nachází na Praze 10 Vršovice, kam se pohodlně dostanete automobilem i hromadnou dopravou. Na této klinice je vše na jednom místě na nemusíte nikam přejíždět. Navíc si můžete udělat nyní registraci přes webové stránky a nemusíte tak kvůli registraci až na pobočku. Zároveň se dá nahlásit i prohlídka online, nebo si můžete telefonicky zavolat. Klinika nově přijímá všechny pacienty bez rozdílu věku a je tak jedno, zda registrujete i děti, nebo Vaší babičku. Klina navíc spolupracuje se všemi státními pojišťovnami a i některými mimo stáními.

Pokud tedy chcete, aby byl Váš chrup opět zářivý a zdraví, tak se co nejdříve nahlaste na této klinice. Zaručeně Vás vezmou a budete mít zuby opět zdravé.

Rubriky
Věda

Infikovaný člověk mohl nastartovat novou epidemii ebolou už před lety

Ebola taktéž známá jako krvácivá horečka je virové onemocnění, které napadá lidi a některé další primáty. Představuje jednu z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Genetické sekvenování vzorků virů od pacientů v Guineji naznačuje, že nové ohnisko eboly je pokračováním epidemie, která zde vypukla mezi lety 2013 až v 2016. Předchozí epidemie v západní Africe nakazila více než 28 000 lidí, zabila více než 11 000 a zanechala tisíce těch, kteří přežili, z nichž někteří se již vyhýbali kvůli obavám z této nemoci. Vyhlídka, že ti, kteří přežili, mohou být infekční po celá léta, pravděpodobně zhorší jejich situaci.

Africká pandemie eboly

Virus způsobující nové ohnisko epidemie se téměř neliší od kmene pozorovaného v době, kdy zde vypukla.
Vypuknutí eboly, které se nyní vyskytuje v Guineji, bylo téměř jistě zahájeno někým, kdo přežil historickou epidemii Západní Afriky v letech 2013–16. ,,Tento člověk v sobě virus uchovával nejméně pět let a poté jej přenášel spermatem na partnera,“ uvedli vědci v pátek.
Zjištění založené na genetickém sekvenování vzorků virů odebraných pacientům v aktuálním ohnisku šokovalo vědce. Až dosud bylo známo, že virus u přeživších přetrvává 500 dní.
,,Je to ohromující,“ řekl v rozhovoru Dr. William Schaffner, odborník na infekční choroby z Vanderbiltovy univerzity, který se do výzkumu nezapojil. ,,Je to mimořádný jev.“
Nové zjištění také zvyšuje možnost, že další ohniska v této oblasti, u nichž se předpokládá, že začaly přenosem ze zvířat, mohou ve skutečnosti zahájit přeživší s nerozpoznanými, přetrvávajícími infekcemi.

Ebola v Africe

,,Jedním z možných řešení,“ řekl Dr. Schaffner, ,,by bylo očkovat velkou část rovníkové Afriky proti ebole, i když v současné době neexistuje žádné ohnisko nákazy.“ K dispozici jsou účinné vakcíny, jednu vyrobila společnost Merck a druhou společnost Johnson & Johnson, ale dosud byly obecně používány pouze v reakci na ohniska.
,,Genetické sekvence vzorků virů od současných pacientů byly porovnány s těmi z vypuknutí 2013-16 a bylo shledáno, že jsou natolik podobné, že musely být úzce příbuzné,“ uvedli vědci. 
Michael Wiley, virolog ze zdravotnického centra University of Nebraska a generální ředitel společnosti PraesensBio, která poskytla materiály použité ke studiu vzorků, popsal současné ohnisko jako „pokračování“ předchozího. Řekl, že perzistentní infekce a sexuální přenos již byly rozpoznány během vypuknutí eboly v Západní Africe. 
Naštěstí jsou v posledních letech k dispozici vakcíny a léčba proti ebole. Již bylo očkováno několik tisíc kontaktů nových pacientů s ebolou a kontakty těchto kontaktů. Imunizují se také zdravotničtí pracovníci. 

Rubriky
Lifestyle

Joggingem proti obezitě

Obezita je dnes celosvětovým problémem, se kterým se potýká řada lidí. Jogging je pro všechny ty, kteří uvažují o hubnutí. Není totiž jen o běhu. Jogging může být například i rychlá chůze. Tento druh sportu vám pomůže nejen zhubnout, ale přispívá i ke zdraví – fyzickému i psychickému, čímž zlepšuje váš životní styl.

To, že běh je nejúčinnější metodou jak zhubnout, je známý fakt. V joggingu ale nečekejte běhání dlouhých tratí bez přestávek. Tady jde převážně i o načasování. K tomu, aby byl účinný, ho stačí provozovat třeba jen dvacet minut denně. Přesto zde ale platí pravidla, která je potřeba dodržovat.

Jogging i pro začátečníky

Jak je už zmíněno, ke zlepšení kondice a zdraví postačí 20-30 minut denně. Střídejte rychlý běh s chůzí, kdy třeba poběžíte 20 vteřin, pak si na 30 vteřin oddychnete a to celé opakujte. Záleží na vás, která metoda pro vás bude tou nejlepší.  Je dobré se ale před joggingem rozehřát, abyste tělo neuvedli do šoku. Je dobré uvést si nějaký cíl a rytmus. 
Pokud se chcete do joggingu pustit, záleží i na vaší volbě oblečení. Ideální je obléci se tak, aby člověk poté, co vyjde z domu, pociťoval mírný chlad. Jinak totiž hrozí přehřání organismu a dehydratace. Proto je dobré, v letním období, s sebou nosit i láhev s pitím.

A jaké jsou výhody joggingu?
1. Prodloužení života

  • Podle nedávné studie může například běhání za pouhou hodinu týdně prodloužit délku života o roky. Studie, kterou provedl dánský odborník na srdce Dr. Peter Schnohr, odhalila, že běhání pomalým nebo průměrným tempem může prodloužit délku života mužů i žen odhadem o 6 let!

Joggingem proti obezitě

2. Zdravější srdce a plíce

  • Jogging má pozitivní dopad na vaše fyzické zdraví. Také posiluje kardiovaskulární systém, což má za následek to, že vaše plíce a srdce pracují efektivněji.

3. Lepší psychika

  • Během fyzické aktivity mozek uvolňuje endorfiny, hormony také jinak známé jako „hormony štěstí“. Pravidelné běhání může zvýšit i vaší úroveň sebevědomí a sebeúcty. Navíc zmírňuje stres.

Rubriky
Společnost

Složitý vývoj rostlin

Složitý vývoj rostlin

Nová metoda kvantifikace evoluce rostlin ukazuje, že po nástupu raných semenných rostlin se složitost vývoje rostlin zastavila dokonce až na 250 milionů let. Tato „přestávka“ ve vývoji trvala až do diverzifikace kvetoucích rostlin před zhruba 100 miliony lety.

Studie vedená Stanfordem ukázala, že spíše než aby se pozemské rostliny vyvíjely postupně po stovky milionů let, prošly velkou diverzifikací ve dvou dramatických fázích, které byly od sebe vzdáleny 250 milionů let. První fáze vývoje se datuje do období historie rostlin, což vedlo k vývoji semen, a druhá fáze vývoje se uskutečnila během diverzifikace kvetoucích rostlin.

fern-g65b4a4460_640

Stanfordský výzkum využívá novou, ale jednoduchou metriku ke klasifikaci složitosti rostlin na základě uspořádání a počtu základních částí v jejich reprodukčních strukturách. Zatímco vědci dlouho předpokládali, že se rostliny s vývojem semen staly složitějšími, nová zjištění, publikovaná 17. září v časopise Science , nabízejí pohled na načasování a velikost těchto změn.

„Nejpřekvapivější věcí je tento druh stagnace, tento vývojový peak ve složitosti po počátečním vývoji semen a poté celková změna, ke které došlo, když se kvetoucí rostliny začaly diverzifikovat,“ řekl vedoucí autor studie Andrew Leslie, odborný asistent geologických věd na Stanfordu. School of Earth, Energy & Environmental Sciences (Stanford Earth). Následně dodal, že „Reprodukční struktury vypadají ve všech těchto rostlinách odlišně, ale všechny během této stagnace mají přibližně stejný počet částí.“

Neobvyklé srovnání

Květiny jsou rozmanitější než všechny ostatní skupiny rostlin, vytvářejí barvy, vůně a tvary. Tyto vlastnosti květin mají svoji funkci, jak k výživě zvířata tak i k  potěše našich smyslů. Jsou velmi složité, například okvětní lístky, prašníky a pestíky se prolínají v přesných uspořádáních, aby přilákali tzv. opylovače a přiměli je šířit pyl z jedné květiny na druhou.

Tato složitost vědcům ztěžuje srovnání kvetoucích rostlin s rostlinami s jednoduššími reprodukčními systémy, jako jsou kapradiny nebo některé jehličnany. V důsledku toho se botanici dlouhodobě zaměřují na charakteristiky v rámci rodinných skupin a obvykle studují evoluci v nekvetoucích rostlinách odděleně od jejich složitějších kvetoucích příbuzných.

Leslie a jeho spoluautoři překonali tyto rozdíly navržením systému, který klasifikuje počet různých druhů částí v reprodukčních strukturách pouze na základě pozorování. Každý druh byl hodnocen podle toho, kolik typů částí má a do jaké míry vykazoval shlukování těchto částí. Kategorizovali asi 1300 druhů suchozemských rostlin zhruba před 420 miliony let až do současnosti.

„Toto vypráví docela jednoduchý příběh o reprodukční evoluci rostlin z hlediska formy a funkce. Čím více funkcí rostliny mají a čím jsou konkrétnější, tím více částí mají,“ řekl Leslie. „Je to užitečný způsob uvažování o rozsáhlých změnách zahrnujících celou historii závodu.“

Od keřů po květy

Když se na počátku devonu, tedy asi před 420 miliony až 360 miliony let poprvé diverzifikovaly suchozemské rostliny, byla Země teplejším světem bez stromů nebo suchozemských obratlovců. Pavoukovci jako štíři a roztoči se potulovali po zemi mezi krátkými, nerovnoměrnými rostlinami a nejvyšším suchozemským organismem byla zhruba dvacet stop vysoká houba připomínající kmen stromu. Po devonu došlo v živočišné říši k obrovským změnám. Suchozemští živočichové se vyvinuli tak, aby měli velké velikosti těl a pestřejší stravu dále se diverzifikoval hmyz, s vývojem se objevili dinosauři, ale rostliny nezaznamenaly zásadní změnu reprodukční složitosti, dokud se nevyvinuly květiny.

lotus-gce2355b01_640

„Opylování hmyzem a rozptýlení semen pomocí zvířat se mohlo objevit již před 300 miliony let, ale až v posledních 100 milionech let tyto opravdu složité interakce s opylovači způsobují tuto super vysokou složitost kvetoucích rostlin,“ řekl Leslie a následně dodal „Bylo to tak dlouhé období, kdy rostliny mohly interagovat s hmyzem tak, jak to nyní dělají kvetoucí rostliny, ale neměly stejnou složitost.“

V pozdní křídě, v období asi před 100 až 66 miliony let, se Země více podobala planetě, kterou dnes známe, pro představu si ji můžeme představit trochu jako Yosemitský národní park bez kvetoucích stromů a keřů. Druhá fáze složitosti byla dramatičtější než ta první, což podle Leslieho zdůraznilo jedinečnou povahu kvetoucích rostlin. Toto období dalo vznik rostlinám, jako je mučenka, která může mít 20 různých typů částí, což je více než dvojnásobek počtu než je u nekvetoucích rostlin.

Vědci klasifikovali na 472 živých druhů. Část výzkumu byla prováděna přímo v areálu Stanfordu a v jeho okolí. Analýza zahrnovala výzkumu vaskulární suchozemské rostliny. To znamená vše kromě mechů a několika raných rostlin, kterým chybí podpůrná tkáň pro vedení vody a minerálů. Podle Leslie tato klasifikace jednoduše odráží funkční rozmanitost rostlin, tedy si v zásadě rozdělují práci, aby byly efektivnější ve svých potřebách.

„Jedna věc, kterou v tomto článku tvrdíme, je, že tato klasifikace jednoduše odráží jejich funkční rozmanitost,“ řekl Leslie. „V zásadě si rozdělili práci, aby byli efektivnější v tom, co potřebují.“ Spoluautory zmiňované studie je Carl Simpson z Přírodovědeckého muzea University of Colorado a Luke Mander z The Open University.