Rubriky
Společnost

Společností nastavená stigmata

Lidé soudí lidi odjakživa. Společnost má totiž nastavená měřítka pro to, co je normální, a co už nikoliv. Normálnost je určována většinovými názory, a cokoliv vybočuje, je bez podmínky odsouzeno. Ačkoliv v mnohých věcech společnost postupuje kupředu, někdy se stále najdou jedinci, kteří se zarputile drží zastaralých názorů, a odmítají pochopit druhé. Čeho se to třeba týká?

polonazí lidé

Psychické a mentální problémy

Ačkoliv jsou psychické i mentální potíže podloženým faktem, stále se najde spousta lidí, kteří tomuto nevěří. Pokud pak někdo navštěvuje psychiatra, je zaškatulkován jako blázen. Deprese jsou posuzovány jako slabost, a mentální potíže, či nemoci jako ADHD bývají viděny jako nedůsledná výchova. Těchto názorů se nedrží pouze starší generace, ale i mladí lidé, jimž byly od malička vtloukány do hlavy, a kteří odmítají pohlížet na svět s otevřenou myslí. Podle nich by se pak člověk postižený depresí měl zkrátka vzchopit, protože jiní mají přece větší problémy, a dítě s diagnózou ADHD je jen nevychovaný spratek, který by měl dostávat více na zadek. Mnozí lidé postižení těmito problémy, pak raději tají své návštěvy u psychiatra či psychologa, aby nebyli stigmatizováni, či odsouzeni, děti s mentálními poruchami jsou pak vychovávány nesprávným přístupem, který může jejich stav ještě zhoršit.

hrad na hlavě

Homosexualita, bisexualita, transsexualita

Ačkoliv už dávno není homosexualita nelegální, stále se k ní v mnoha případech přistupuje jako k něčemu špatnému, k nemoci, k úchylnosti. Mnoho lidí je totiž tvarováno k tomu, aby odsoudili vše, čemu nerozumí, a co se vymyká jejich měřítkům. Základem rodiny je totiž muž a žena, a homosexualita toto popírá. Existuje stále velké procento homosexuálních lidí, kteří svoji sexuální preferenci tají, a žijí v heterosexuálních vztazích, dokonce zakládají rodiny, protože se za sebe stydí. Podobně je to pak s transsexualitou, tedy lidmi, kteří se narodí v těle opačného pohlaví. Moderní medicína nabízí možnost nechat si pohlaví změnit, avšak tito lidé se bojí, co by na to řekla rodina, či blízké okolí. Mnozí to pak považují za nemoc, která lze léčit, což ovšem nejde. Podle některých vědeckých studií k tomuto dochází už v matčině lůně, a jedná se o biologickou vadu, kdy se člověk jednoho pohlaví měl narodit s pohlavím jiným. V ranném dětství si to pak spousta jedinců neuvědomuje z toho důvodu, že ještě plně nerozlišují pohlaví jako taková, a začne jim to docházet později. Mnohdy tomu tak bývá okolo pátého roku života.

Rubriky
Společnost

Ve společnosti je nám líp

Všichni lidi se obvykle spojují do společnosti. Společnost je obklopuje už ve chvíli, kdy se narodí, pak jsou ve společnosti jiných lidí v rodině, v jeslích, školce, škole a práci a nakonec třeba i v domově důchodců. A i mezi tím se většinou začleňujeme do nějaké té lidské společnosti.

Proč to děláme? Přece z toho důvodu, že je to pro nás lidi většinou výhodné. Čím?

Třeba tím, že pořád po něčem toužíme, ale obvykle si to sami nedokážeme vytvořit, abychom svoji potřebu uspokojili. A tak se dáváme do party s jinými lidmi, kteří to umí udělat a kteří to dokážou nabídnout i nám.

dav lidí

Nebo je to odůvodněné tím, že se musíme bránit před různými hrozbami, kterým by člověk sám vzdorovat nedokázal.

Nebo se spolčujeme s ostatními, aby se nám líp prosazovaly naše jiné zájmy.

Prostě tvoříme společnost. Ve které jsou propojení různí lidé. Každý je jiný, a aby společnost fungovala, musí se najít něco, na čem je postavená, co je tolik důležité, že to stojí za to, abychom potlačili svoje individuální potřeby výměnou za to, co nám dá celek.

figurky na šachovnici

Když se pak společnost vytvoří, musí si nastavit pravidla, podle kterých bude fungovat. A aby se pravidla dodržovala, musí se tu vytvořit i jistý mocenský aparát. A taky se musí vybrat někdo, kdo bude takovou společnost reprezentovat.

A nakonec je tu společnost, jakou známe. Společnost nazývaná třeba národ. Každý z nás k něčemu takovému patří, každý je malým kolečkem takového velkého soukolí. A všichni bychom se spolu měli vystát. A taky spolu většinou nějak fungujeme. Ať se nám to líbí nebo nelíbí. Jinak bychom se totiž ze své společnosti vyčlenili a zůstali na světě sami. A to nejde. Vždyť si jenom představte, jaké by to bylo, kdybyste nikam nepatřili. To je nemyslitelné.

A když se nám něco nelíbí, musíme se dohodnout s ostatními a zkusit na tom něco změnit. Anebo si zkrátka najít jinou společnost, která je lepší a která nás třeba přijme.

Rubriky
Společnost

V zemi sněhu a ledu

Dnešní společnost, jak ji známe v našich zeměpisných podmínkách si již úplně odvykla extrémnímu zimnímu počasí. Lidé zde již nemají takové vlastnosti, které by jim pomáhaly přečkat nízké teploty a další nástrahy, se kterými se musí potýkat Eskymáci. Jak je vůbec možné, že tito lidé jsou schopni vydržet náročné podmínky a jaký je jich způsob života?

sobí spřežení

      Typický vzhled Eskymáka je snad dobře znám z mnohých cestopisných knížek, dokumentů nebo jiných filmů. Tito lidé jsou obvykle menšího vzrůstu s tmavými vlasy. Původně pochází z oblasti dnešní Sibiře a poloostrova Čukotka. Postupně se ale migrací dostali až na Aljašku, odtud do Grónska a do oblasti Arktidy. Extrémní podmínky je zocelily, ale i tak se mnohdy sami Eskymáci museli přiklonit k praktikám, které bychom dneska označili za nehumánní. Právě kvůli svému vlastnímu přežití se museli snažit, aby jejich rod obsahoval pouze zdravé a zdatné jedince, proto byli staří a nemocní nuceni ke smrti a dříve narozená nebo postižená miminka byla ponechána v mrazu svému osudu.

iglů

              Vynálezy, které jim život umožňovaly, pracovaly s tím, co měli Eskymáci k dispozici. Takto například vzniklo známé obydlí iglú z bloků sněhu. Když uvnitř zapálili oheň, vnitřní vrstva sněhu se otopila a opět zmrzla, takže chránila před větrem i nejsilnějším mrazem. Jejich další záchranou byla zdejší zvířata, jejichž maso a vnitřnosti jsou bohaté na tuk, který jim pomáhal doplnit dostatečné množství energie. Kromě potravy z nich samozřejmě získávali také kůže a kožešiny na oblečení a boty. Pro pohyb jim sloužil na vodě člun a na souši, případně na pevných krách, využívali psí spřežení a sněžnice. Ohrožením je pro jejich etnikum dnešní oteplování, které způsobuje úbytek pevné půdy, úhyn některých živočišných druhů a zvednutí mořských hladin.