Rubriky
Věda

Jak pravděpodobný je život na jiných planetách v naší sluneční soustavě

Vesmír je velmi rozsáhlým místem, ze kterého jsme prozatím prozkoumali pouze velmi, velmi malou část. A jednou z těch nejlépe zdokumentovaných je naše vlastní sluneční soustava. Proto je možné celkem dobře odpovědět na otázku, zda se na některé z nich může nacházet život v nějaké formě.

 

Již dlouho byly největšími kandidáty naši sousedé Mars a Venuše. A je pravdou, že obě se nachází v takzvané „obyvatelné zóně“, tedy v místě, kde je rozsah teplot takový, aby umožnil život v podobě, v jaké jej známe. Avšak pravdou je, že ani na jedné z nich se nenachází.

 

mléčná dráha

 

V případě Marsu zde chybí atmosféra, a vzhledem k chybějící magnetosféře není ani možnost, že by e zde mohla vytvořit, ať už přirozeně či lidským přičiněním. To je také jeden z hlavních problémů, se kterými je potřeba se při kolonizaci Marsu vypořádat.

 

Venuše na druhou stranu má atmosféru až příliš hustou, a tvořenou především skleníkovými plyny. Díky tomu zde panuje teplota vysoko nad hranicí té, která je vhodná pro život. I to je důvod, proč ani zde není pravděpodobné, že zde najdeme jakoukoliv formu života, ačkoliv díky vysokým teplotám a tlaku je nemožné poslat tam sondy podobně jako na Mars.

 

naše sluneční soustava

 

Dobrá, ale co jiné planety? Ty jsou ještě méně pravděpodobné, neboť se vesměs jedná o takzvané plynné obry, a na nich jsou podmínky k životu ještě nepříznivější, než na Marsu či Venuši. Jakákoliv forma života je na nich prakticky vyloučena.

 

Znamená to vše tedy, že je možnost mimozemského života v naší sluneční soustavě vyloučena? Ne tak docela. Ačkoliv je velmi nepravděpodobné, že bude jakýkoliv forma života nalezena na některé z planet, stále jsou zde ještě měsíce. A na některých z nich jsou podmínky pro život alespoň v bakteriální formě mnohem příznivější.

 

Je tedy pochopitelné, že se snažíme nasměrovat své hledání právě tam. A kdo ví, možná jednou budeme skutečně mít štěstí.

Rubriky
Věda

Co je ku prospěchu a co ne?

“Cogito ergo sum”, řekl kdysi dávno pradávno Descartes. Asi to myslel všelijak, my si to však vyložíme podle potřeb tohoto článku. Přeloženo to znamená, “myslím, tedy jsem”. Jsem člověk, tedy myslím. A myslet, znamená bádat, zkoumat a hledat, mimo jiné samozřejmě.  

Právě to nutí člověka pohlédnout do hlubin oceánu, aby věděl, jak to tam vypadá. Totéž nutí druh homo sapiens pohlížet ke hvězdám do Vesmíru a chtít vědět, jak to vypadá tam. Částečně to již víme. Jak o mořích, tak o Vesmíru. Ale výzkumy nejsou zdaleka u konce. Ve své podstatě víme, že vlastně nic nevíme. “Scio me nihil scire”. Jak by řekl před dávnými a dávnými léty Sokrates, kterému je výrok připisován. Také pravda. A dosti krutá.  

Toto zkoumání a bádání přináší velké objevy a nemusí to být zrovna Vesmír či oceán. Atom byl objeven na matičce Zemi. Zpočátku neznámá věc, v současnosti strůjce dobra v elektrárnách. Je to ku prospěchu? Všichni většinou řeknou, že ano. Opravdu?  

vesmír

Prospěl lidstvu takový Černobyl? Kolik, že tam bylo mrtvých a na jak dlouho zničená krajina. Co když se to bude opakovat? A co města Hirošima, Nagasaki? Také ku prospěchu lidstva? Ku prospěchu jiných zájmů snad ano, ale ku prospěchu lidstva? O současné situaci nemá smysl psát. Atomové zbraně v rukou ruského šílence, vyhrožujícího celému světu jsou snad naprosto jasnou a stručnou odpovědí. I tehdy bude atom oslavován? Bohužel, ne každý objev přináší jen dobro, i když útočníkovi to prospěje. A zde je na místě použít třetí latinskou větičku, či vlastně jen dotaz. “Cui bono?” 

oceán

Ovšem musíme se na to dívat optimisticky, takže je nutno vědcům přiznat, že velká většina jich bádá za ušlechtilým účelem. Těch zelených mozků je sice hodně, ale třeba časem dostanou rozum a přidají se k výzkumu, který bude jen a jen prospěšný, a to všem bez rozdílu pohlaví a národnosti. Už aby to bylo. 

Rubriky
Věda

Proč věřit v sílu léčivých kamenů?

Ametyst je skvělý na zmírnění bolestí hlavy. Olivín je zase výborný na plíce. Co kámen to léčebné využití. Někdo na ně nedá dopustit, jiný se ohání šarlatánstvím. Léčebné kameny mají své příznivce i odpůrce. A dříve, nežli začnu mluvit, mějte na paměti, že se jedná pouze o můj vlastní názor, který nikomu nevnucuji.
žena s náhrdelníkem

Léčivé kameny jsem vzala v potaz, když mi před lety kamarádka darovala dva náramky. Jeden na nervozitu, druhý na sebevědomí. Od té doby se na škále pro a proti léčivým kamenům nacházím někde uprostřed.

Stále jsem nezavrhla léky jako tišitele bolesti. Trpím velice silnými migrénami, a byť jsem se skutečně snažila, jen léčivé kameny mi nepomáhají.

Na druhou stranu, co se týče duševní vyrovnanosti: stres, noční můry, soustředění atd. využívám kameny velmi často a ráda. Z mé strany to asi nikdy příliš nebylo o tom, zda jsem skálopevně přesvědčená, že fungují. Jde jen o můj stav mysli, který mi kameny pouze pomáhají navodit. Takže proč vlastně používám léčivé kameny?
hromádka léčivých kamenů

UKLIDŇUJÍ MĚ

Je celkem jedno, jestli mám zrovna na sobě kámen citlivosti nebo duševní vyrovnanosti. Jakmile si nějaký připoutám k tělu – ať už v podobě kamene v kapse, náramku nebo náhrdelníku – vždy mě bezpečně uklidní. Jsou to řekněme takové moje talismany. Mé tělo ví, že je mám a proudí z nich do mě láska energie (ať už jakákoliv) nebo láska člověka, který mi ten kámen dal.

PŘÍJEMNĚ CHLADÍ

Tyhle moje talismany mě vždycky zaručeně schladí. A je jedno, jestli je venku třicet stupňů ve stínu a chladí mě fyzicky nebo jsem po hádce rozpálená do běla a schladí mě vnitřně. To byste nevěřili, jak moc mi pomáhá, když je po nějaké vášnivé výměně názorů sevřu v rukou. Po pár chvílích zklidním dech a jsem schopná veškerou svou zlobu soustředit do kamene. Dělám to vlastně tak často, až se divím, že ještě žádné nepraskly nebo nezměnily barvu.

DODÁVAJÍ MI SEBEVĚDOMÍ

Stává se mi, že mám jít někam na večírek a úplně si nejsem jistá sama sebou. Co si o mě lidé myslí? Změnila se? To jsou většinou otázky, které by mě trápit rozhodně neměly, ale trápí. Říká se, že diamanty jsou nejlepší přátelé dívek. Pro mě jsou to drahokamy obecně. Bouřkově modrý safír, krvavě červený rubín nebo tajemně zelený smaragd. Kterékoliv z nich si vyberu a navléknu, hned se cítím jinak. Nejenže se všemi těmi šperky musím opravdu zářit, ale cítím se tak nějak úžasně. A to se samozřejmě projeví i na mém vystupování.

Tento článek neměl za úkol Vás přesvědčit o moci kamenů, ale spíš je představit symbol útěchy, krásy a ano i léčebné moci. Nikdo po Vás nechce, abyste hned teď vyhodili celou lékárničku a nahradili ji léčebnými kameny, ani abyste měli šperkovnici napěchovanou každým známým i neznámým kamenem.

Pro začátek se s nimi zkuste blíže seznámit. Zjistěte, jaké z nich Vás přitahují svou krásou. Jaké kameny jsou vhodné dle znamení zvěrokruhu. A možná budete překvapeni jak jimi, tak sebou samým.