Myslím si, že vztahy jsou někdy opravdu hodně napjaté. A nejhorší je to, pokud máte špatné vztahy v rodině nebo i v jiné společnosti. Není totiž opravdu nic horšího, než když máte špatné vztahy v rodině nebo ve společnosti v práci. To hlavně vím z vlastní zkušenosti, protože jsem tohle zažila opravdu na vlastní kůži. Mě hodně vadilo, že se moje máma s tátou opravdu každý den doma hádali. Měla jsem ještě další dva mladší sourozence, takže to bylo docela hrozné. Nedokážu si představit, co by mí sourozenci asi dělali, kdyby neměli mě. Protože otec chodil domů opravdu velmi často opilý. Moje máma z toho pak měla deprese, takže kolikrát na nás neměla ani čas, aby nás pohlídala nebo nakrmila. A jsem ráda, že mě v té době bylo asi devět let. Takže už jsem měla docela dost rozumu na to, abych se postarala o své pětileté a tříleté sourozence.
Nyní mě to opravdu hodně trápí, protože jsem se měla ozvat. Moje máma ale toho hodně lituje. Říká si, že dříve se měla zachovat úplně jinak. A i když jí otec stále otravoval a chodil domů opilý a nedával mámě žádné peníze, tak moje máma ho prý stále milovala. A tohle všechno jí trvalo asi šest let, než se rozhodla, že vztah s otcem ukončí.
Rozvedli se, za což jsem opravdu velmi ráda. Vždyť co jiného mohla máma udělat? Nic jiného, než rozvod nebylo v plánu a nic jiného by nepomohlo. Myslím si, že takové razantní kroky jsou nejlepší, Pokud opravdu vztahy v rodině jsou napjaté a vůbec nefungují. Já jsem si řekla, že kdybych jednou byla v mamině kůži, tak vůbec nepřemýšlím a rozvedu se, protože není nic horšího, pokud člověk zůstává a přetrvává v nefungujícím vztahu. A to přece musí být dost náročné na psychiku. Není potom výjimkou, že někteří lidé potom skončíš psychiatrické léčebně. A vy jste byli svědky, že někdo skončil na psychiatrické léčebně? Já mám jednu známou, která tam šla, protože byla psychicky velmi na dně. Myslím si, že kdyby se ozvala pro pomoc dříve, tak by nemusela být v takovém stavu jako je dnes.
