Vodáctví je v naší zemi sportem kolektivním, ale hlavně s velmi dlouhou tradicí. Vodáci jsou lidé obvykle skromní a jsou zvyklí na pobyty v kempech a každodenní balení věcí a přemístění na jiné místo. Vodáci si mohou usnadnit pobyt třeba i s pronajatou dodávkou, která poslouží jako zásobovací vůz pro převoz potravin, pitné vody a většiny osobních věcí. Plavit se po Ohři lze jak na nafukovacích kajacích, kánoích i raftech, tak i na polyetylenových či laminátových lodích.
Naše území má ve srovnání s jinými zeměmi značnou výhodu – nabízí poměrně široký výběr říčních toků, které jsou vhodné pro splouvání jak začátečníky, tak i zkušenými harcovníky, navíc jsou naše řeky obklopeny překrásnou krajinou, kterou nám lidé, žijící mimo naše území, mohou v dobrém slova smyslu i závidět. Kdo se tedy vypraví na Vltavu či na Sázavu, kdo podlehne kouzlu lučinaté Otavy a Lužnice, jistě nebude svého rozhodnutí litovat.
Rádi bychom vás nyní pozvali na Ohři. Je to řeka splavná téměř až od Chebu, zpravidla v úseku do Klášterce nad Ohří. Teoreticky je možné plavit se samozřejmě i dál, ale okolí Ohře již v těchto místech není příliš atraktivní.
Horní úsek mezi Chebem a Sokolovem odpovídá typickému nížinnému, meandrujícímu toku se zajímavými výhledy do okolí, za vidění stojí městečko Kynšperk nad Ohří s některými hrázděnými stavbami a s dřevěnou krytou lávkou, nedaleko vodáckého tábořiště. Řeka se za Kynšperkem klikatí mezi kopci Chlumského lesa a za Sokolovem vstupuje do Přírodní památky Údolí Ohře, které uzavírá starobylý hrad Loket.
Další zajímavý říční úsek je mezi Loktem a Karlovými Vary, zejména máme na mysli Jeskynní vyhlídku a Národní přírodní rezervaci Svatošské skály. Za Drahovicemi u Karlových Varů je již údolí řeky hlouběji zaříznuto mezi skaliska a od lokality Hubertus až do Vojkovic čekají na vodáky působiví peřejnaté úseky v hlubokém, převážně jehličnatém lese.